Vloženo dne 2.2.2021
Johann Georg Weichenberger (1676 — 1740) Prælude (Suita g moll, CZ–Bm A371) Jan Antonín Losy (ca. 1650 — 1721) Air Sylvius Leopold Weiss (1687 — 1750) Tombeau sur la Mort de M: Cajetan Baron d’Hartig Esaias Reusner (1636 — 1679) Prelude Ennemond Gaultier (ca. 1660 — 1730) Allemande — Tombeau de Mezangeu Ennemond Gaultier (ca. 1660
Vloženo dne
Nalaďte se na vánoční svátky. Uslyšíte otisk lidové hudby různých národů v renesanční a barokní hudbě, skladby pastorálního charakteru, improvizační barokní formy a lidové písně adventního a vánočního času. Zazní díla autorů jako G. Finger (olomoucký rodák; 1660-1730), císař Leopold I. Habsburský (1640-1705), J. H. Kapsberger (1580-1651), A. Bertalli (1605-1669), J. Hotteterre (1674-1763), A. V.
Vloženo dne
Komorní hudba z okruhu pražského „knížete loutny“. Dílo Jana Antonína Losyho představuje unikátní část českého a světového hudebního bohatství. Losyho skladby zažívaly v tehdejší Evropě enormní popularitu, o čemž svědčí množství dochovaných skladeb v rukopisech po celém světě a také řada transkripcí jeho loutnových skladeb pro ostatní hudební nástroje. V současnosti jsou známy necelé dvě stovky jeho původních
Vloženo dne
(Důvěrná společnice rozjímání veselých i smutných myslí) Na koncertě zazní skladby z hudebnin — loutnových tabulatur — pocházejících z rajhradského kláštera. V období kolem roku 1700 byla zjevně v klášteře hra na loutnu velmi oblíbená, o čemž svědčí početný inventář hudebnin pro loutnu sólo nebo v komorním obsazení. Do dnešních dnů se z něj dochovalo
Vloženo dne
Původně vícehlasou vokální i instrumentální hudbu období renesance a raného baroka provozuje Bohemian Lute Orchestra v obsazení různě velkých louten a za účasti hostů na jiné typy nástrojů. Některé ze skladeb pak byly původně určeny sólové loutně, jejich vícehlasá verze je současnou aranží pro potřeby dnešního koncertu nebo výsledkem improvizace na základě jinak formálně jednoduché sólové
Vloženo dne
Hudba z Codexu Jacobides. Začátky evropské instrumentální hudby jsou neodmyslitelně spojeny s loutnou, která se pak zejména v 16. a 17. století stala vůbec nejrozšířenějším a nejoblíbenějším nástrojem měšťanského i šlechtického soukromí. Také v českých zemích se setkáváme se zmínkami o loutně již od 14. století. Zlomek loutnové tabulatury CZ-Pnm XIII B 237 patří k nejvýznamnějším českým památkám pozdně renesanční
Vloženo dne 1.2.2021
Cestování patří již odnedávna k práci hudebníků. Ensemble Phoenix Munich upírá svůj zrak na barokní skladatele, kteří byli činní na habsburském dvoře, s důrazem na ty původem z Čech a Moravy. Vedle virtuózních sólových motet Giovanni Felice Sancese, zpěváka vídeňské Hofkapelle, zazní skladby z Čech pocházejícího skladatele Samuela Capricorna. Nová edice duchovního díla Pavla Josefa Vejvanovského připravená k tomuto koncertu
Vloženo dne
Zlomek loutnové tabulatury XIII B 237, (RISM 290), známý též pod zavedeným názvem Codex Jacobides, patří k nejvýznamnějším českým památkám loutnové a obecně instrumentální hudby počátku 17. století. Pochází z Prahy doby Rudolfa II. a pozdější. Obsahuje zápisy dobových tanců, intabulace písní, vokálních vícehlasů světského i duchovního typu i ukázky dobové artistní produkce pro sólovou