Festa di Sua Maestà Caesarea Leopoldo

Scénické představení, které spojuje hudbu z pera římského císaře a českého krále Leopolda I., barokní tanec v autentických choreografiích a dobových kostýmech i prvky italské commedie dell´arte s moderní prezentací příběhu doplněnou poutavou vizuální stránkou.

Představení vzniklo na objednávku kroměřížského festivalu HORTUS MAGICUS a provede nás třemi významnými etapami v životě císaře, kterými byly svatba se španělskou infantkou Markétou Marií Terezií Španělskou v roce 1666 (1. akt), období relativně pokojné vlády, která však nebyla prosta rozmarů (2. akt), a nepříznivě se vyvíjející obléhání Vídně osmanskými vojsky ukončené vítězně v roce 1683 i díky zásahu spojenců v čele s polským králem Janem III. Sobieskim; to vedlo nejenom k záchraně Vídně samotné, ale ve svých důsledcích i celé tehdejší křesťanské Evropy (3. akt).

V rámci programu budou provedeny výlučně skladby císaře Leopolda I. (1640–1705) a jeho dvorního kapelníka Johanna Heinricha Schmelzera (1620–1680), které se dochovaly v kroměřížském hudebním archívu.

Účinkují:
Biskup Slepčianský, Leopoldův přítel, Markétin průvodce ….. Michal Marhold
Markéta, dívka ze současnosti ….. Kristina Kubová
Margherita, španělská infantka ….. Linda Kunclová
herecká improvizace ….. hudebníci a tanečníci
soubor staré hudby Plaisirs de Musique, umělecký vedoucí Jan Čižmář
soubor historického tance Les Plaisirs de la Dance, umělecká vedoucí Margit Legler

koncept, hudební nastudování: Jan Čižmář
scénář: Jan Čižmář, Marek Mokoš
scéna, světla: Marek Mokoš
výprava: Marek Mokoš, Jan Čižmář, Margit Legler
video, projekce: Marek Mokoš, Jan Čižmář, Filip Veret
choreografie: Margit Legler
režie: Marek Mokoš

 

Plaisirs de Musique (CZ)
Marta Kratochvílová^ – flétna
Davide Monti^ (IT/FR) – housle
Andreas Torgersen (NO/CZ) – viola
Ivan Bečka (SK/AT) – viola
Petr Wagner – viola da gamba
Jan Čižmář – theorba, kytara

Gabriele Aime (IT/AT), Federico Aramu^ (IT/AT), Giovanni Buttacavoli (IT/AT), Davide Diodato (IT/AT), Gaia Fredianelli^ (IT/AT), Catherine Gajšek (SI/AT), Sarah Krainberger (AT), Dali Ni (CHina/AT), Marta Schiumarini (IT/AT), Yarden Zana (IZrael/AT)- tanec
^ soli

 

Program:

Leopold I. – Suita G-dur (CZ-KRa A918): Intrada – Sarabanda – Borea* – Guige – Balletto – Ciaconna°
Leopold I. – Suita c-moll (CZ-KRa A745/A809): Sonata – Allemanda – Courante – Sarabanda – Canario – Guige
Leopold I. – Suita D-dur (CZ-KRa A836): Allamanda – Sarabanda – Guige – Gavotta – Courante – Sarabanda – Gagliarda – Canario
Antonio Cesti (Pomo d ́Oro, 1668) – Sonata G-dur, Prologo
Antonio Cesti (Pomo d ́Oro, 1668) – Sonata G-dur, Atto II.
Antonio Cesti (Pomo d ́Oro, 1668) – Sonata d-moll, Atto IV.
Schmelzer – Arie per il Balletto á Cavallo: Corrente – Giga – Follia – Allemanda – Sarabanda
Menuet – improvizace
Lidový tanec – improvizace

* solo – Davide Monti
° solo – Marta Kratochvílová

 

Slovo autorů
„CONSILIO ET INDUSTRIA“ – Radou a Pílí, to bylo heslo, kterého se celý život držel Leopold I. Habsburský, jeden z nejvýznamnějších panovníků své doby. Vzor příkladného vladaře, který byl vzdělán v širokém spektru profesí, m.j. byl i výrazným hudebním skladatelem a Vídeňský dvůr směle konkuroval dnes známějším festivitám francouzského dvora Ludvíka XIV. (Leopoldova bratrance) ve Versailles. Coby druhorozený syn byl předurčen pro duchovní dráhu. Jeho studia teologie a příprava na kariéru duchovního se však po smrti staršího bratra nečekaně změnila ve studia diplomacie a přípravu na kariéru panovnickou.
Naším záměrem je nahlédnout do života člověka, který pro nás dokáže být i dnes inspirací a příkladem na všech stupních společenského i profesního života. Inscenace Festa di sua Maestà Cæsarea Leopoldo I. sleduje důležité momenty vlády panovníka, k… , nahlíží ale i do soukromí jeho osobního života. To vše budeme objevovat očima současné dávky Markéty, které v dobách minulých dělají průvodce jiné dvě výrazné postavy Leopoldova života – jeho první manželka Markéta a je blízký přítel, biskup Selepčianský.

Představení sleduje tři základní myšlenky, které jsou zároveň i Leopoldovými životními zásadami a pilíři jeho morálky:
1. smysl pro duchovní život a naprostá oddanost transcendentnu
2. celoživotní úsilí poznat pravdu o sobě samém a touha i potřeba vytrvale a neúnavně pracovat a podřídit své danosti i nedokonalosti službě budování šťastného života a vytváření vyšších hodnot
3. racionalita, uváženost a rozvaha, které zvláště dnes nabírají na naléhavosti a silné potřebě jejich zpřítomnění.
Tyto hlavní ideje jsou ztvárněny nejen činohrou, tancem a krásnou hudbou, ale i projekcemi využívajícími originální obrazové materiály – při vybraných provedeních také úchvatnou scenérií historického prostředí, ve kterém je inscenace realizována.

Festa di sua Maestà Cæsarea Leopoldo I. nemá být představení, které pomine jako lehký letní vánek. Je to skutečný příběh člověka, kterému zpočátku nikdo nevěřil a který nás ani dnes nepřestane udivovat silou a velikostí své osobnosti.

Představení vzniklo na objednávku festivalu Hortus Magicus 2017, kdy mělo připomenout 350. výročí svatby Leopolda I. a Markéty Terezy španělské. K výročí této události, která byla jedním z vrcholů kulturního dění své doby a je dobře dokumentována v dobových pramenech, se vázalo také několik vědeckých a výstavních projektů.

Samotné oslavy výročí však posloužily pouze jako kulisa a záminka k vytvoření příběhu Markéty, mladé dívky, která se nečekaně seznamuje s kulturou dob minulých a probouzí se v ní úcta a obdiv k vzdělanému a oduševnělému císařskému páru.
Scénář pracuje s vybranými scénami ze života Leopolda I. a jeho první ženy Markéty Terezy španělské. Vědomě se dopouštíme některých historických nepřesností a snad až příliš edukačního přístupu k historickým faktům; jde však o uměleckou licenci, která slouží k vystavění dramatického oblouku představení, jehož cílem je oslava krásy ducha a obdivu k historii.

Výběr hudby určovaly tři faktory:
1) Při připomínané svatbě byla provedena Schmelzerova skladba, která je dochována v reprezentativním tisku.
2) Pro scénu „Paridova soudu“ za přítomnosti Markéty Terezy nešlo nevybrat Cestiho Pomo d´oro
3) Pro premiéru v Květné zahradě v Kroměříži jsme cíleně vybírali Leopoldovy skladby dochované v Kroměřížském archivu. Ač byl autorem s velice širokým záběrem, v Kroměříži se nachází výlučně taneční hudba. Proto byla ke spolupráci přizvána specialistka na historický tanec z Vídně, Margit Legler.

Taneční choreografie z vídeňského dvora se – na rozdíl od francouzských pramenů – nedochovaly. Pro jejich rekonstrukci však máme množství obrazového materiálu z dobových představení, scénických i kostýmních návrhů i slovních popisů. Zároveň jsme při tvorbě choreografií vycházeli z faktu, že Vídeň byla metropolí, ve které se setkávaly silné vlivy italské kultury se španělským idiomem (díky rodinné vazbě na španělskou vládnoucí dynastii) a současně v ní měly svůj vliv i četné lokální lidové tradice. V neposlední řadě se pak nebylo možno ubránit módě tance, který přicházel z Francie a ke které Vídeň vědomě vytvářela jakýsi pandán. Ve Francii tak vidíme čistě nacionalistický přístup, kdy v kursu je pouze vše nové a francouzské, ve Vídni přístup přesně opačný – kosmopolitní – kdy se paradoxně za módní považuje „nepřátelský“ francouzský styl stejně jako lokální folklór. Použité choreografie jsou tedy částečně rekonstrukcí, částečně kopií a částečně vlastní autorskou tvorbou založenou na hlubokých znalostech tématu. Taneční kostýmy jsou ve stylu Vídně doby Leopolda I.

Marek Mokoš a Jan Čižmář

 

Obsah představení

1. Akt
Jsme v současnosti, do galerie starého umění se omylem dostává mladá dívka Markéta znuděně se prochází. Záhadná postava biskupa ji nabízí dobrodružství a vtáhne ji do Vídně roku 1667, přímo do víru slavnostního procesí, které směřuje na svatbu císařského páru. Biskup Slepčianský ji dělá ochotného průvodce a Markéta tak v rámci svatebních oslav spatří velkolepý koňský balet, svatební obřad v katedrále a zúčastní se také hostiny a tanečního veselí na zámku. Osobní setkání s mladou císařovnou Margheritou, která se jí stává další průvodkyní barokním světem, je pro Markétu nezapomenutelným zážitkem.

2. Akt
Oslavy probíhají i na ulici a mezi lidem. Život na zámku i v ulicích jde stále dál, ale jak se zdá, zábava je lidskou potřebou, která musí být naplněna. Zdánlivé štěstí je však vykoupeno velkými oběťmi a problémy samotné císařovny. Útěchu a pomoc hledá v modlitbách, potkáváme ji v Mikulově. K jejímu obveselení sehrává skupina komediantů scény z antické hry Paridův soud – vždyť sama císařovna napsala na toto téma operu: Pomo d´oro!

3. Akt
Rok 1680-3 – přicházejí zprávy o velkém nebezpečí a nejisté budoucnosti. Zdánlivě neporazitelná turecká vojska se dostala až před brány Vídně, je jisté, že pomoc nemůže přijít včas. Konec je neodvratitelný. Císař se obrací k modlitbě. Pomocná vojska, která vede polský král Jan Sobieski, na poslední chvíli zachrání Vídeň a tím i celou křesťanskou Evropu. Je opět důvod k oslavám! Markéta se okouzlena vrací do současného světa plna zážitků, obdivu a respektu k minulým generacím.


Plakát

Účinkují

arrow

Jan Čižmář
umělecký vedoucí, loutna, theorba, kytara

Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra či Capella Cracoviensis a pod dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet–Séguin či Christina Pluhar pravidelně účinkuje v Evropě, Asii a USA. Vystupuje také jako sólista s barokním a renesančním repertoárem.

Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat na Royal College of Music, kde se začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar.

Byl zakladatelem a šéfredaktorem českého kytarového časopisu Kytara a pravidelně přispívá i do dalších hudebních periodik. Intenzivně se také věnuje ediční a badatelské činnosti v oblasti staré hudby.

Jan Čižmář vyučoval hru na loutnu a příbuzné nástroje na Hudební akademii Karola Szymanowského v Katowicích v Polsku, v současnosti působí na JAMU v Brně a na Akademii staré hudby při FF MU v Brně. Pravidelně vyučuje na kurzech a masterclass v Evropě i zámoří.

www.jancizmar.com

arrow

Marta Kratochvílová
historická příčná flétna/traverso

Marta Kratochvílová studovala hru na flétnu na Konzervatoři v Pardubicích a poté na JAMU v Brně. V roce 2000 zahájila studium ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na barokní a renesanční příčnou flétnu ve třídě J. F. Alizona a N. Hadden a na komorní hudbu ve třídách M. Gestera a P. Blanca. Zúčastnila se mistrovských kursů a stáží vedených významnými osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner. Ve Francii intenzivně působila jako hráčka na barokní a renesanční příčnou flétnou v souborech Le Parlement de Musique, Bohemia duo, se souborem NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Štrasburku.

Od roku 2010 žije v ČR a nadále pravidelně koncertuje po celé Evropě. Úzce spolupracuje především na komorních a sólových projektech s umělci jako Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger, Joel Frederiksen, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau či Petr Wagner. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion.

Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána k prezentacím a masterclass po celé Evropě a zároveň vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso.

arrow

Petr Wagner
viola da gamba

Petr Wagner studoval hru na violoncello na Pražské konzervatoři, muzikologii na Univerzitě Karlově v Praze a na Royal Holloway University of London. Hru na violu da gamba studoval nejprve u Richarda Boothbyho v Londýně, posléze u Jaapa ter Lindena na Akademie für Alte Musik v Drážďanech. Svá studia violy da gamba završil získáním prestižního diplomu Uitvoerend Musicus pod vedením Wielanda Kuijkena na Královské konzervatoři v Haagu.

Jako sólista, komorní a continuový hráč vystoupuje na mnoha evropských a světových pódiích a festivalech (Queen Elizabeth Hall/Southbank Early Music Series London, Fränkischer Sommer, Stavanger Philharmonic Chamber music series, Teatro Carlo Felice in Genoa, Royal Danish Chamber orchestra concert series Copenhagen, Festival Île-de-France, Festival Art et Spiritualité (Troyes/Francie), Mexico City Shakespearean Festival, Pražské jaro, Sopron Early Music Days, Festival Mitte Europa, Elbhangfest, Forum Musicum Wrocław, Concentus Moraviae aj.), a spolupracuje s vynikajícími osobnostmi, jakými jsou např. Jacques Ogg, Andrew Parrott, Konrad Junghänel, Sirkka-Liisa Kaakinen, Shalev Ad-El, Wilbert Hazelzet, Philip Pickett, Hansjörg Albrecht, Noémi Kiss, Stephen Varcoe, Mitzi Meyerson, Jan Krejča a se soubory New London Consort, Capella cracoviensis, Musicians of The Globe, Concerto Palatino, Orfeo Orchestra, Collegium 1704, Solamente naturali, Musica Florea aj.

V roce 1998 založil Petr Wagner Ensemble Tourbillon, jehož aktivity se zaměřují na komorní i orchestrální tvorbu evropského baroka a ranného klasicismu 17. a 18. století.

Petr Wagner má na svém kontě sólová CD, které si bez výjimky získaly nadšené kritiky po celém světě. Jeho nahrávky kompletních Piéces de Viole Charlese Dollé (Dorian Recordings, 2003 / reedice ArsProduktion 2012, ARS 38518) a komorních skladeb českého barokního skladatele Gottfrieda Fingera Sonatae, Balletti scordati, Aria et variationes (Arta) řadí kritika mezi celosvětově nejvýznamnější nahrávky literatury pro violu da gamba. V roce 2011 vydal prestižní label ACCENT ve světové premiéře jeho nahrávku Piéces de Viole Rolanda Maraise (ACC 24299), která se okamžitě setkala s nadšením odborné kritiky i posluchačů (Choc du mois / CLASSICA, Diapason, atd.). Na začátku roku 2013 vyšlo u téhož vydavatelství CD „Gottfried Finger: The Complete Music for Viola da Gamba Solo“ (ACCENT ACC 24267).

Petr Wagner vyčuje violu da gamba na Masarykově univerzitě v Brně, jakož i v rámci mistrovských kurzů staré hudby v Lidzbarku Warminském (PL), Praze, Düsseldorfu a Moskvě.

www.petrwagner.com