V rámci nového koncertního cyklu Rozhovory s loutnou, který pořádá Česká loutnová společnost vystoupí v Losyho paláci zpěvačka Eliška Tesařová a soubor Plaisirs de Musique ve složení Marta Kratochvílová (traverso) a Jan Čižmář (loutna, theorba).
VSTUPNÉ: 390 Kč / 50% sleva pro seniory, studenty do 26 let a členy ČLS / děti do 15 let zdarma
Společně s uvedením nového alba jsme pro vás v letošním roce nachystali koncertní turné “ALMA TOUR”, na kterých jej slavnostně představíme a uvedeme v život. Termíny najdete na plakátu níže.
Můžete se těšit na krásná místa se silným “genius loci”, hudební program sefardských a středomořských písní z nového alba v jedinečné interpretaci Misterios del Amor i speciálních hostů, kteří se na jeho nahrávání podíleli, či jeho “kmotry” z řad různých zajímavých osobností.
Veškeré detaily k jednotlivým koncertům i jména hostů budeme postupně zveřejňovat na sociálních sítích či v emailovém newsletteru.
Video ukázky
O programu
Jádrem programu nazvaného Misterios del Amor je hudební odkaz sefardských Židů. Příběh tvoří písně, z nichž každá se jiným způsobem dotýká tématu lásky. Krom hluboce emotivních sefardských písní zazní také hudba podobného náboje a inspirativnosti z iberského světa a středomořské oblasti.
Sefardi jsou komunita španělských Židů, kteří byli ze Španělska definitivně vyhnáni roku 1492 jako výsledek dlouhé reconquisty. Následné putování a hledání místa k spočinutí je přivedlo na rozličná místa středomořského prostoru. Jejich písně a kultura v těchto oblastech jsou živé dodnes. Temperamentní písně jsou plné emocí, v melodiích a textech se odráží nejen touhy jednotlivců, ale zaslechneme v nich bolestné i nadějeplné tóny odkazující na pohnuté dějiny tohoto národa.
Program, který je na pomezí žánrů – klasického, lidově-tradičního a jazzového – nabízí posluchačům útěchu, výlet od reality daleko do vzdálených nebo cizokrajných končin, zasnění se i výslednou katarzi. Písně vycházely z bohaté tradice lidové hudby. Byly doprovázeny v různých komunitách a v různých dobách různě. Tu loutnou, nebo jejím arabským předchůdcem – oudem, tu vihuelou, bubínkem, tamburínou, nebo zněly jen tak v samotě noci. Jde sice o světskou hudbu, ale v zásadě jsou to písně hluboce duchovní, jejichž baladické texty nesou stopy utrpení svých tvůrců. Jména dávných hudebníků odvál čas, ne tak jejich prožitky.
Hudba je emocionálně nabitá a hluboce osobní; ne však sentimentální, spíše hrdý povzdech než nářek. Dávné osobní zpovědi ve vyhrocených situacích (osudy žen a milenek, povzdechy z vězení) jsou i v dnešní době překvapivě blízké mnoha situacím, kdy láska a naděje je to jediné, co lidem zbývá. Dále mohou zuřit války a konflikty, viry a nemoci, ale tímto koncertem si opět připomeneme, že pro lásku má smysl žít a za život z lásky má smysl bojovat. A pokud se láska tento večer dotkne srdcí všech přítomných, naše poslání bylo i tentokrát naplněno.
Ohlasy: Recenzi z jednoho našeho koncertu si můžete přečíst na portále o klasické hudběKlasika plus
Eliška Tesařová je zpěvačka, hudební pedagožka a sbormistryně pocházející z Kolína. Klasický zpěv studovala na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové pod vedení MgA. Jany Machačové, intenzivně se však věnuje i jiným stylům a žánrům. Dlouhodobě spolupracuje s Kolínským Big Bandem nebo s Akademií tanečního umění a sportu Duende, kde také našla veliké zalíbení v hudbě španělského kulturního okruhu. Stará hudba, zejména sefardská, je momentálně hlavním těžištěm její umělecké činnosti. Zásadní pěveckou zkušenost a posun v chápání hudby sefardského okruhu ji následně přinesly masterclass u španělské lektorky Beatriz Lafont Murcii. Její projev je založen na niterném pochopení zpěvních textů a jejich předání publiku skrze široký rejstřík pěveckých a hudebních technik a přirozenou pódiovou prezentaci. Spolu se svojí novou formací připravila nový hudební projekt, který propojuje sefardské písně se starou hudbu iberského prostoru a obecně středomořské oblasti.
Jan Čižmář je všestranný umělec zabývající se hrou na historické drnkací nástroje. Pravidelně vystupuje po celém světě jako sólista s barokním a renesančním repertoárem či jako komorní a orchestrální hráč. Spolupracoval se soubory jako např. Royal Concertgebouw Orchestra, Orchestra of the Age of Enlightenment, Orchestra of the Eighteenth Century, Rotterdam Philharmonic Orchestra či AKAMUS a s dirigenty jako Frans Brüggen, Christopher Hogwood, Giovanni Antonini, Yannick Nézet-Séguin či Christina Pluhar.
Po ukončení studia hry na kytaru a muzikologie v rodném Brně odešel do Londýna studovat na Royal College of Music, kde se začal věnovat hře na loutnu ve třídě Jakoba Lindberga. Ve studiu pokračoval na Královské konzervatoři v Haagu, kde jeho učiteli byli Nigel North, Joachim Held, Mike Fentross a Christina Pluhar. Doktorát získal na JAMU v Brně.
Intenzivně se věnuje ediční, badatelské a popularizační činnosti v oblasti staré hudby, zejména loutnové. Je zakladatelem České loutnové společnosti a editorem řady publikací, které kombinují vysoký muzikologický standard s hudebním uměním zachyceným na nahrávkách (Codex Jacobides, Losyana). Dělá veřejné prezentace a přispívá do hudebních periodik.
Jan Čižmář vyučuje hru na loutnu a příbuzné nástroje na MUK Wien, AMUZ Karola Szymanowského v Katowicích, na JAMU v Brně a na Konzervatoři v Českých Budějovicích. Působil také na Akademii staré hudby při FF MU v Brně a jako hostující pedagog na řadě dalších škol v zahraničí. Pravidelně vyučuje na kurzech a masterclass v Evropě i zámoří.
Marian Friedl, hudebník, etnomuzikolog, pedagog, je členem několika hudebních projektů různého zaměření, v nichž zpívá, hraje na kontrabas, lidové flétny, dudy, klarinet, malý cimbál a další nástroje. Účinkuje na více než dvou desítkách CD, často s předními interprety české či zahraniční scény. Nahrál například album NOCZ and Iva Bittová (Hevhetia 2014), Divé Husy s Jitkou Šuranskou a Martinem Krajíčkem (Indies Scope 2016; nominováno na hudební cenu Anděl), Mateřština s Jiřím Slavíkem (Animal Music 2016; Anděl v kategorii world music), Slovak Dances skladatele a dirigenta Petra Breinera (Naxos 2020). Svou osobní vizi moravské world music vtělil do autorského projektu Beránci a vlci, jehož stejnojmenné album získalo ocenění Anděl 2017 v kategorii folk. Z dalších alb, za nimiž stojí autorsky a producentsky, zmiňme Beskydská Odysea (Indies Scope 2019), Píseň ZEMĚ (Animal Music 2019), 11 PODOB LÁSKY (Indies Scope 2020), Ruky na dudách (Indies Scope 2021), Černobílý svět (Indies Scope 2022).
Marta Kratochvílová je vyhledávanou hráčkou na historické příčné flétny. Po absolutoriu na konzervatoři v Pardubicích a JAMU v Brně studovala ve Francii na Conservatoire National de Région de Strasbourg, kde se specializovala na moderní a historické příčné flétny. Zúčastnila se mistrovských kurzů vedených osobnostmi jako Paul McCreesh, Barthold Kuijken, Jan-Latham Koenig, Sir Neville Marriner.
Ve Francii až do roku 2010 intenzivně působila jako hráčka na barokní a renesanční příčnou flétnu, např. v souborech Le Parlement de Musique, Bohemia duo, NotaBene. V rámci renesančních workshopů (Ferrara, Mnichov, Stuttgart, Basilej) pravidelně účinkovala s Consortem renesančních fléten ze Strasbourgu. V současnosti žije v ČR a pravidelně koncertuje po celé Evropě. Realizuje především komorní a sólové projekty s umělci jako Aline Zylberajch, Iva Bittová, Martin Gester, Christophe Coin, Jan Čižmář, Karel Fleischlinger,Marian Friedl, Joel Frederiksen, Joachim Held, Martin Jakubíček, Petr Kolař, Ján Krigovský, Bettina Pahn, Marcin Świątkiewicz, Marc Vonau, Marc Hervieux či se soubory {oh!} Orkiestra Historyczna, Musica Poetica, Ensemble Tourbillon, Ensemble Le Masque, RukyNaDudy, Barocco sempre giovane nebo Plaisirs de Musique, jehož je zakládající členkou. Je také vedoucí consortu renesančních příčných fléten Tourdion. Účastní se projektů Misterios del Amor a Telemannia.
Jako pedagožka s dlouholetými zkušenostmi bývá zvána do porot soutěží i k prezentacím a masterclass po celé Evropě. Vyučuje soukromě hru a dobovou interpretaci na barokní a renesanční traverso. Působí také na ZUŠ Varhanické v Brně.
